Pro hledající

Následné spisy určené lidem hledajícím PRAVDU

Glosář německých pojmů Národa Grálu ČJ – SLOVENSKY NÍŽE

přiznat / Přiznat	Doslova: dát plně najevo, veřejně uznat; Toto sloveso má v němčině velmi silný význam, protože se týká vyznání víry v Boha, zjevení se světu. V němčině se také používá ve formě podstatného jména (das Bekennen).
(přiznat se)	Doslova: dát plně poznat, veřejně uznat. Toto sloveso má v němčině velmi silný význam, protože zároveň zahrnuje vyznání a svědectví o vlastní víře, uznání sebe sama jako povolaného, ​​zjevení se světu, převzetí odpovědnosti a zasvěcení se zde na zemi svému úkolu a povolání s přesvědčením. Jako duch, který musí jít před sebou , to znamená naplnit v pokoře a nezištnosti to, co povolaný slíbil.
tvrdohlavost	Německé slovo „eigen“, které se vyskytuje také ve výrazech „Eigenwunsch“ (vlastní přání) a „Eigenwollen“ (vlastní vůle), znamená (v případě osoby) „vlastní“ nebo „osobní“; ve spojení s výrazy „Wunsch“ (přání) (Eigenwunsch), „Wollen“ (vůle) (Eigenwollen) nebo „Sinn“ (smysl) (Eigensinn). Vyjadřuje přání, vůli nebo osobní, soběstačný a na sebe odkazující „smysl“, který pramení ze dvou falešných úrovní vědomí: intelektu a emocí, tedy z ega, ale nikdy z ducha.Je to tvrdohlavost vlastní vůle. Když někdo tvrdí, že jeho vlastní vůle je vůlí světla. Stav, který vede k otravě ducha duše a těla.Toto německé slovo naznačuje, že pod Luciferovým vlivem si lidstvo v průběhu tisíciletí vyvinulo vlastní vůli, vůli, která již nebyla v souladu s božskou vůlí. Tento nový „význam“ vznikl z tvrdohlavosti, zarputilosti v následování vlastní cesty, odvrácení se od světla. To se zformovalo v těle duše a ducha obklopuje vytrvalou strnulostí. Luciferův falešný princip je ukázkovým příkladem svéhlavosti.
tvrdohlavý	Přídavné jméno popisující osobu charakterizovanou tvrdohlavostí. Vytrvalý, tvrdohlavý člověk, který si jde svou vlastní cestou a odchyluje se od světla, což je charakteristikou ega.
cítit	Velmi aktivní sloveso v němčině, protože rezonuje s čistým pocitem, který vychází z ducha. Je opakem cítění a vnímání smysly, v falešném vědomí cítění a intelektu, tedy ega. Znamená to, díky duchu, okamžitě vycítit živé souvislosti a otevírá cestu k pravému poznání a jeho prožívání.
pocit	Toto slovo rezonuje v čistém pocitu, který vychází z ducha; je to jasný hlas ducha, když je jasný obraz předáván do zadního mozku a odtud do předního mozku bez zasahování mysli nebo emocí.Je to vnímání, které zcela oddělené od rozumu a citů okamžitě odhaluje živé souvislosti a otevírá přístup k pravému poznání a jeho prožívání.
zažít	On = Bůh ; žít; to jest, žít, prožívat, prožívanou zkušenost ve vědomí ducha, v rezonanci se zákony Stvořitele. Znamená to vnímat živoucí událost ve svém nejvnitřnějším bytí, tedy ve svém duchu.
Tma​	Toto slovo se v německých textech zachovalo; Simon však používá několik slov k popisu tmy. Nejčastěji se používá německé slovo „das Dunkel“.Termín „tma“ je to, co lidé stvořili z „toho, co se odvrací od světla“ (tmy), tedy svět plný temnoty, samotného zla. Označuje skutečnou, škodlivou a zlou temnotu. Ve francouzštině existuje pro tyto různé pojmy pouze jedno slovo; pro jejich rozlišení je tento termín zachován v německých chorálech.
mysl	Hnutí pramenící z mysli, osvobozené od fyzických impulsů, temperamentů či nálad, osvobozené od jakékoli morální citlivosti; vzniká z pudu mysli, a nikoli z falešného vědomí citu.
Syn Boží	Slovo „syn“ evokuje až příliš lidský obraz vztahu rodič-dítě. Tento koncept je pro lidskou mysl obtížně pochopitelný, protože zároveň znamená, že otec a syn jsou jedno a přesto dva ve svém jednání – opak lidského pojetí otce a syna jako dvou oddělených osob. Existuje tedy Otec, Syn Ježíš a Syn Emanuel. Synové jsou aktivní součástí Otce, a přesto jsou synové a Otec dokonale jedno a nikdy je nelze oddělit.
Národ Grálu	Tento termín je v německých překladech zachován, protože jej nelze doslovně přeložit jako „Národ Grálu“, aniž by se zkreslil jeho význam; takový překlad by ve skutečnosti vyjadřoval přístup zdola nahoru, který by termínu „národ“ dal význam omezený na pozemskou a materiální sféru. „Národ“ však vzniká ze záře Grálu, sestupující z jasných výšin na Zemi; je v souladu s konceptem ráje lidstva v duchovní sféře.Tím, že lidské duchy sladí s Božími zákony, tyto zákony neustále rozšiřují stvoření a vytvářejí stálou souhru mezi duchovním a fyzickým světem. Národ Grálu je proto živoucí koncept, na kterém musí lidstvo na Zemi stavět.
Touha po světle	Tradiční překlad by zněl „nostalgie … “ („naše bolest“); toto slovo však bylo po tisíciletí chybně interpretováno; tento koncept nostalgie evokuje obraz nedosažitelného hledání naplněného úzkostí. S tímto slovem se rodí jakási melancholie, nedefinovatelný pocit, který člověka nutí uzavírat se do sebe a do světa emocí, místo aby usiloval vzhůru k jasným výšinám. Je to touha po světle, palčivé hledání světla.
Syn člověka	Tento překlad však nedokáže zachytit skutečný význam, který je tomuto jménu vlastní. Slovo „syn“ zde vyjadřuje lidský obraz, obraz otce a jeho syna. Zde však „syn“ označuje část Boha, která je přesto s Bohem jedno, jednající v druhém a skrze druhého. Tento koncept vyjadřuje ukotvení části Immanuela v božství a zároveň ukotvení světla vně božství v Parzivalovi slovy: Buď světlo!
Touha	Německé slovo Sehnsucht, jak je používáno v Simonových textech, zahrnuje pojmy touhy a hledání. Tento termín je neutrální a často byl zneužíván k dosažení materiálních statků, moci, peněz, touhy po slávě atd. Označuje skutečnou touhu po vyšších věcech, pud, duchovně poháněné hledání.
nezištnost	Tato vlastnost zároveň znamená altruismus, odpoutání se od falešného já, od schránek mylně vyvinutých našimi sklony. Tato vlastnost je opakem sebeopuštění, které znamená kapitulaci ducha tím, že se necháváme vést rozumem a emocemi. Vyjadřuje nadvládu ducha v jeho touze stát se nositelem božské vůle ve stvoření. Je tedy branou k jedné z nejdůležitějších ctností: pokoře.
nesobecký	Toto slovo bude od nynějška v německých překladech zachováno ; nezištný ve smyslu nezištný, což však význam tohoto německého slova značně omezuje; znamená také: bez ega, odpoutaný od falešného já, od jeho falešně vyvinutých schránek vytvořených našimi sklony.
Prvotní duchovní / prvotní duchovní	Podstatné jméno „prvotní duchovní“Přídavné jméno „prvotní duchovní“ označuje širší obraz zahrnující nejvyšší formy stvoření. Byly to první, které vzešly z emanace Parzivala, a proto jsou nejčistší.
Prvotní	Toto slovo označuje vysoké duchy, kteří podle Parzivala nabyli podoby v původním stvoření. Tito duchové si jsou vědomi sebe sama; jsou spojovacími body a pomocníky celého stvoření. Zcela rezonují s vůlí Boha, kterému slouží s vděčností, radostí a pokorou.
Prvotní vitalita	To, co obsahuje život; „Ur“ vyjadřuje myšlenku originálu, původu, toho, co je na počátku všeho, nekonečně věčného. Toto slovo je v němčině zachováno i v překladech.
Původní tvorba	Prvotní stvoření je stvoření, které poprvé nabylo tvaru slovy a činem „Budiž světlo!“.
Základní .	Slovo, které Abdruschin nově vytvořil, ve významu, který mu dal, nelze přeložit tak, aby vyjadřovalo skutečný pojem; toto slovo bude odteď v překladech v němčině ponecháno.Tento termín zahrnuje různé formy, z nichž jedna rezonuje dávajícím, formujícím způsobem a nemá žádnou vlastní vůli, kromě toho, že rezonuje výhradně s vůlí Boží. Archandělé a andělé například byli takto utvořeni; jsou to entity, nikoli duchové, neboť duch má vůli, která mu skrze sebeuvědomění umožňuje radostně rezonovat v zákonech Stvořitele.Tento nesmírný a živoucí koncept zahrnuje současně: to, co závisí na Bohu, to, co se zformovalo mimo Boha, to, co nemůže existovat bez Boha, to, co vzniklo v Boží záři a skrze ni, to, co oživuje vše. Je proto přítomno na všech úrovních, od božské až po nejnižší úroveň stvoření.
(Ti) nezbytní	V odstupu od Boha a ochlazováním se směrem dolů vytvořil zvláštní druh bytosti, která je v nejširším slova smyslu spojena s přírodou a je dobře známá z mytologie, pohádek a legend, neboť jejich jména jsou nám stále známá, jako například Zeus, Odin, Olymp, Valhalla, elfové, undiny, obři, gnómové, Norny… Tyto bytosti mají svou sféru vlivu pouze ve vztahu k hmotě a v jejím rámci. V překladech jsou tyto bytosti esence reprezentovány jako „les Wesenhaften“ (esence).
Entity	Tento termín označuje nejvyšší esenciální bytosti, které sídlí na všech úrovních, od božské až po Valhallu.
Esence/bez esence	Význam, který nově zavedl Abdruschin; toto slovo je zachováno v německých textech. V němčině je toto slovo složeno z „Essen“ (podstata) a „los“ (méně); „los“ ve smyslu nepřítomnosti, tj. bez podstaty, bez substance, což však lidem představuje pouze zkreslený nebo matoucí obraz. Toto slovo definuje Boha a Jeho syny jako to, co leží vně celku! Z toho pramení živoucí síla. Tento pojem je často znázorněn světlem planoucím okem, i když je tento obraz pro lidskou mysl rozmazaný, věčně pro ni nepochopitelný, protože sama je pouze tvorem v Božím nezměrném díle stvoření.
fúze	Cílem je kolektivně absorbovat sílu ducha a předat ji světu, aby se přispělo k rozpuštění svazujících sil a k proměně světa v něco nového.

Darovat

Glosár nemeckých pojmov Národa Grálu přeložen automatickým překladem

priznať sa / Priznať sa	Doslovne: dať najavo, verejne uznať; Toto sloveso má v nemčine veľmi silný význam, pretože sa týka vyznania viery v Boha, zjavenia sa svetu. V nemčine sa používa aj v podstatnom mene (das Bekennen).
(priznať sa)	Doslova: dať najavo, verejne uznať. Toto sloveso má v nemčine veľmi silný význam, pretože súčasne zahŕňa vyznanie a svedectvo o vlastnej viere, rozpoznanie seba samého ako povolaného, ​​zjavenie sa svetu, prevzatie zodpovednosti a zasvätenie sa tu na zemi svojej úlohe a povolaniu s presvedčením. Ako duch, ktorý musí ísť pred sebou , to znamená naplniť v pokore a nesebeckosti to, čo povolaný sľúbil.
tvrdohlavosť	Nemecké slovo „eigen“, ktoré sa vyskytuje aj vo výrazoch „Eigenwunsch“ (vlastné želanie) a „Eigenwollen“ (vlastná vôľa), znamená „(v prípade osoby) „vlastný“ alebo „osobný“; v súvislosti s výrazmi „Wunsch“ (želanie) (Eigenwunsch), „Wollen“ (vôľa) (Eigenwollen) alebo „Sinn“ (zmysel) (Eigensinn). Vyjadruje želanie, vôľu alebo osobný, samostatný a na seba odkazujúci „zmysel“, ktorý pochádza z dvoch falošných úrovní vedomia: intelektu a emócií, teda z ega, ale nikdy nie z ducha.Je to tvrdohlavosť svojvôle. Keď niekto tvrdí, že jeho svojvôľa je vôľou svetla. Stav, ktorý vedie k otrave ducha duše a tela.Toto nemecké slovo naznačuje, že pod vplyvom Lucifera si ľudstvo v priebehu tisícročí vyvinulo vlastnú vôľu, vôľu, ktorá už nebola v súlade s božskou vôľou. Tento nový „význam“ vznikol z tvrdohlavosti, tvrdohlavosti v nasledovaní vlastnej cesty, odvrátenia sa od svetla. Toto sa sformovalo v duševnom tele a ducha obklopuje pretrvávajúcou strnulosťou. Luciferov falošný princíp je ukážkovým príkladom svojvoľnosti.
tvrdohlavý	Prídavné meno opisujúce osobu charakterizovanú tvrdohlavosťou. Vytrvalý, tvrdohlavý človek, ktorý si ide svojou vlastnou cestou a odchyľuje sa od svetla, čo je charakteristickým znakom ega.
cítiť	Veľmi aktívne sloveso v nemčine, pretože rezonuje s čistým pocitom, ktorý vychádza z ducha. Je opakom cítenia a vnímania zmyslami, v falošnom vedomí cítenia a intelektu, teda ega. Znamená to vďaka duchu okamžite vycítiť živé súvislosti a otvára cestu k skutočnému poznaniu a jeho prežívaniu.
pocit	Toto slovo rezonuje v čistom pocite, ktorý vychádza z ducha; je to jasný hlas ducha, keď sa jasný obraz prenesie do zadného mozgu a odtiaľ do predného mozgu bez zasahovania mysle alebo emócií.Je to vnímanie, ktoré úplne oddelené od rozumu a pocitov okamžite odhaľuje živé súvislosti a otvára prístup k skutočnému poznaniu a jeho prežívaniu.
skúsenosť	On = Boh ; žiť; to znamená žiť, prežívať, prežívanú skúsenosť vo vedomí ducha, v rezonancii so zákonmi Stvoriteľa. Znamená to vnímať živú udalosť vo svojom najvnútornejšom bytí, teda vo svojom duchu.
Tma​	Toto slovo sa zachovalo aj v nemeckých textoch; Simon však používa niekoľko slov na opis tmy. Najčastejšie sa používa nemecké slovo „das Dunkel“.Pojem „tma“ je to, čo ľudia vytvorili z „toho, čo sa odvracia od svetla“ (tmy), teda svet plný temnoty, samotného zla. Vzťahuje sa na skutočnú, škodlivú a zlú temnotu. Vo francúzštine existuje pre tieto rôzne pojmy iba jedno slovo; na ich rozlíšenie sa tento pojem zachoval aj v nemeckých choráloch.
myseľ	Hnutie prameniace z mysle, oslobodené od fyzických impulzov, temperamentov alebo nálad, oslobodené od akejkoľvek morálnej citlivosti; vzniká z nutkania mysle a nie z falošného vedomia citu.
Syn Boží	Slovo „syn“ evokuje až príliš ľudský obraz vzťahu medzi rodičom a dieťaťom. Tento koncept je pre ľudskú myseľ ťažko pochopiteľný, pretože súčasne znamená, že otec a syn sú jedno a predsa dve osoby vo svojom konaní – opak ľudskej predstavy otca a syna ako dvoch samostatných osôb. Existuje teda Otec, Syn Ježiš a Syn Emanuel. Synovia sú aktívnou súčasťou Otca, a predsa synovia a Otec sú dokonale jedno a nikdy ich nemožno oddeliť.
Národ Grálu	Tento výraz sa v nemeckých prekladoch zachoval, pretože ho nemožno doslovne preložiť ako „Národ Grálu“ bez skreslenia jeho významu; v skutočnosti by takýto preklad vyjadroval prístup zdola nahor, ktorý by pojmu „národ“ dával význam obmedzený na pozemskú a materiálnu sféru. „Národ“ však vzniká zo žiarivosti Grálu, zostupujúcej zo žiarivých výšin na Zem; zhoduje sa s konceptom ľudského raja v duchovnej sfére.Zosúladením ľudských duchov s Božími zákonmi tieto zákony neustále rozširujú stvorenie a vytvárajú neustálu súhru medzi duchovným a fyzickým svetom. Národ Grálu je preto živým konceptom, na ktorom musí ľudstvo na Zemi stavať.
Túžba po svetle	Tradičný preklad by bol „nostalgia … “ („naša bolesť“); toto slovo však bolo po tisícročia nesprávne interpretované; tento koncept nostalgie evokuje obraz nedosiahnuteľného hľadania naplneného úzkosťou. S týmto slovom vzniká istá melanchólia, nedefinovateľný pocit, ktorý človeka núti stiahnuť sa do seba a do sveta emócií, namiesto toho, aby sa usiloval nahor k jasným výšinám. Je to túžba po svetle, horiace hľadanie svetla.
Syn človeka	Tento preklad však nedokáže zachytiť skutočný význam, ktorý je v tomto mene obsiahnutý. Slovo „syn“ tu vyjadruje ľudský obraz, obraz otca a jeho syna. Tu však „syn“ označuje časť Boha, ktorá je napriek tomu jedno s Bohom, jedna pôsobí v druhej a skrze druhú. Tento koncept vyjadruje ukotvenie časti Immanuela v božskom a zároveň ukotvenie svetla mimo božského v Parzivalovi slovami: Nech je svetlo!
Túžba	Nemecké slovo Sehnsucht, ako sa používa v Simonových textoch, zahŕňa pojmy túžby a hľadania. Tento termín je neutrálny a často sa zneužíva na honbu za materiálnymi statkami, mocou, peniazmi, túžbou po sláve atď. Označuje skutočnú túžbu po vyšších veciach, pud, duchovne poháňané hľadanie.
nesebeckosť	Táto vlastnosť zároveň znamená altruizmus, odpútanie sa od falošného ja, od ulít, ktoré si mylne vytvorili naše sklony. Táto vlastnosť je opakom sebaopustenia, ktoré znamená kapituláciu ducha tým, že sa necháme viesť rozumom a emóciami. Vyjadruje nadvládu ducha v jeho túžbe stať sa nositeľom božskej vôle v stvorení. Je teda bránou k jednej z najdôležitejších cností: pokore.
nesebecký	Toto slovo sa odteraz zachová v nemeckých prekladoch ; nesebecký v zmysle nesebecký, čo však význam tohto nemeckého slova značne obmedzuje; znamená tiež: bez ega, oddelený od falošného ja, od jeho falošne vyvinutých škrupín vytvorených našimi sklonmi.
Prvotný duchovný / prvotný duchovný	Podstatné meno „prvotný duchovný“Prídavné meno „prvotný duchovný“ označuje širší obraz zahŕňajúci najvyššie formy stvorenia. Boli prvými, ktoré vzišli z emanácie Parzivala, a preto sú najčistejšie.
Prvotný	Toto slovo sa vzťahuje na vysokých duchov, ktorí podľa Parzivala nadobudli tvar v pôvodnom stvorení. Títo duchovia si uvedomujú samých seba; sú spojovacími bodmi a pomocníkmi pre celé stvorenie. Úplne rezonujú s vôľou Boha, ktorému slúžia s vďačnosťou, radosťou a pokorou.
Prvotná vitalita	To, čo obsahuje život; „Ur“ vyjadruje myšlienku originálu, pôvodu, toho, čo je na počiatku všetkého, nekonečne večného. Toto slovo sa v prekladoch zachovalo aj v nemčine.
Pôvodná tvorba	Pôvodné stvorenie je stvorenie, ktoré najprv nadobudlo tvar slovami a skutkom „Buď svetlo!“.
Základné .	Slovo, ktoré Abdruschin novovytvoril vo význame, ktorý mu dal, nemožno preložiť tak, aby vyjadrovalo skutočný pojem; toto slovo bude odteraz v prekladoch ponechané v nemčine.Tento termín zahŕňa rôzne formy, z ktorých jedna rezonuje dávajúcim, formujúcim spôsobom, nemá žiadnu vlastnú vôľu, okrem toho, že rezonuje úplne vo vôli Božej. Archanjeli a anjeli boli napríklad sformovaní týmto spôsobom; sú to entity, nie duchovia, pretože duch má vôľu, ktorá mu prostredníctvom sebauvedomenia umožňuje radostne rezonovať v zákonoch Stvoriteľa.Tento nesmierny a živý koncept zahŕňa súčasne: to, čo závisí od Boha, to, čo nadobudlo formu mimo Boha, to, čo nemôže existovať bez Boha, to, čo vzniklo v Božom žiarení a skrze neho, to, čo všetko oživuje. Je teda prítomný na všetkých úrovniach, od božskej až po najnižšiu úroveň stvorenia.
(Tie) Základné	V odľahnutí od Boha a ochladzovaním sa smerom nadol sformoval zvláštny druh bytosti, ktorá je v najširšom zmysle slova spojená s prírodou a je dobre známa z mytológie, rozprávok a legiend, pretože ich mená sú nám stále známe, ako napríklad Zeus, Odin, Olymp, Valhalla, elfovia, undiny, obri, škriatkovia, Norny… Tieto bytosti majú svoju sféru vplyvu iba vo vzťahu k materiálnosti a v jej vnútri. V prekladoch sú tieto bytosti podstaty reprezentované ako „les Wesenhaften“ (podstaty).
Entity	Tento termín sa vzťahuje na najvyššie esenciálne bytosti, ktoré prebývajú na všetkých úrovniach, od božskej až po Valhallu.
Esencia/bez esencie	Význam, ktorý nanovo vytvoril Abdruschin; toto slovo sa zachovalo v nemeckých textoch. V nemčine je toto slovo zložené zo slov „Essen“ (podstata) a „los“ (menej); „los“ v zmysle neprítomnosti, t. j. bez podstaty, bez substancie, ktorá však ľuďom predstavuje len skreslený alebo mätúci obraz. Toto slovo definuje Boha a Jeho synov ako to, čo leží mimo celku! Z toho pramení živá sila. Tento koncept je často znázornený svetlým, plameňom oka, aj keď je tento obraz pre ľudskú myseľ rozmazaný, večne pre ňu nepochopiteľný, pretože sama je len stvorením v Božom nezmerateľnom diele stvorenia.
zlúčenie	Cieľom je kolektívne absorbovať silu ducha a odovzdať ju svetu, aby sa prispelo k rozpusteniu pútavých síl a k premene sveta na niečo nové.