.Dítě velmi je podobno chrámu, který se připravuje ke slavnostnímu přijetí Světlem.
Spojení, jenž nastane v období plné zralosti těla prostřednictvím vstoupivšího ducha.

Období vědomého působení v říši plné zodpovědnosti za svá rozhodnutí a činy.

Každý dospělí člověk má chovat ve vážnosti toto přípravné období určené Stvořitelem, a přistupovat k němu s úctou k Božímu určení.
Nesmí toto převážně citové spojení rušit, urychlovat ani je považovat za zbytečné zdržení od důležitého vzdělávání rozumu.

Uvnitř i vně dětského chrámu který se zachvívá ve hře napodobování, ochutnávání a prvních zkušeností v malém světě rodičovského domu probíhá po celé období nepřetržitá výstavba. Místo kam bylo zasazeno je pro něj to nejdůležitější. 

Na základě vjemů, zkušeností a vnějšího pozorování si dítě osvojuje návyky své doby, které mu budou na veliké cestě oporou, nebo překážkou. Objevují se sklony, se kterými je dobré v tvárném období dětství opatrně pracovat. Přírodní síly a bytosti vše podle dodaného druhu přijímané látky nepřetržitě utkávají do krásných nebo méně ušlechtilých forem duše, těla i vnějších zážitků. Okolní svět a zvláště lidská společnost velmi ovlivňuje, zdali se srdce dětské volně rozvíjí dle přirozené leč neuvědomělé touhy po Světle, nebo je tísněno, přetěžováno, utlačováno ba i na dlouhý čas uvězněno vyumělkovanou fasádou rozumu, která je uzavře a zamezí prostému vyhlížení z oken na krásy Boží říše. Duševní zmrzačení nevhodnými prožitky, přetěžováním a nátlakem ke vzdělávací jednostrannosti mohou vést k trvalému poškození přetížením a přepěstováním které nemůže se již v tomto životě překlenout ani v pozdější dospělé době a duch v mládí s takto poškozeným nástrojem, kterému byly síly k nutné vnitřní výstavbě směřovány nuceně jinam, převážně k rozumovému vzdělání, plně rozvinout své přinesené síly a vlohy již nedokáže.

Pouze volné srdce stoupá vzhůru, v získaném nadhledu volí si bezpečné cesty na kterých přijímá pouze podpůrné prostředky pro které se vědomě s plným pochopením rozhoduje, a tak roste bez zbytečných ztrát omezené životní síly a je pak v pravý čas na správném místě připraven a vyzbrojen pro svůj životní úkol se kterým se přirozeně ztotožňuje a nyní nastupuje cestu pro kterou přišel jako opravdový Boží služebník a pomocník lidí. 
a může nakonec otevřít brány svého chrámu v radostném vzletu do výšin a přinést sobě i okolí požehnání ke vzestupu.

Naše poznání Boží Vůle nám dává příležitost i povinnost pomoci našim nejmenším v době vážných příprav jejich tvořícího se nástroje, aby se nezkalili, nebyli zraněni, neuzavřeli se citu pro dobro a smyslu pro krásu, a byli dobře připraveni na okamžik, kdy je Světlo samo zavolá k sobě.

Na obsáhnutí potřeb dítěte jsou často samotní rodiče v menšině a tak se nevyhnutně otevírají brány dalším lidem a přátelům, kteří rozšiřují hranice rodinného světa, a budou, v lepším případě podobni dobrým kmotřičkám a kmotrům, působit a zasévat do důvěřivě se otevírajících dětských duší svou trpělivou lásku, vést je svým vzorem a tak v nich chránit co je věčně nejpotřebnější: touhu po Pravdě.

Společně s rodiči mohou připravit dostatečně široký, prostor bezpečí, který bude působit přirozeně, a který jednoho dne probuzený lidský duch počne znenáhla sám osévat. Dobře připravený prostor zasahuje do nitra a skýtá v pozemském životě oporu, až na dospívající duši dolehnou zkoušky jeho osobní cesty, nebo až jednou všichni rodiče a kmotři postoupí dál, a kdysi malé a vedené dítě stane se zralým správcem světa který bude brzy také předávat svým dětem.

Na nás, na současných rodičích, opatrovatelích a vychovatelích spočívá nyní dobrovolná úloha, co pro naše milé zprostředkujeme, co s námi prožijí.
Nemusíme sice dělat nic, neboť prožívání přichází ať chceme nebo ne. Ale jako bytost se svobodnou vůlí můžeme lecos změnit a posunout. Jít něčemu napřed a tak se něčeho jiného varovat. Proto nemůžeme říci, že stačí vždy jen přežívat v očekávání co život přinese. 

Vždyť formy k podpoře výše uvedeného nemusí být velkolepé, stačí když budou opravdové a čisté.

Mějme odvahu a důvěřujme našemu vedení. Pojďme se společně sejít jako v pohádce a předat si vzájemně posilu do dalších dnů.