Komnata esencí

Příroda je láska Stvořitele, které se smíme dotknout

Učení pana Bacha vede člověka nejprve do jeho vlastního nitra, aby sám poznal své zvláštnosti.
Základní duševní sklony třídí a rozděluje do sedmi základních nepřirozených duševních oblastí, které brání přirozenému uzdravení: přidružuje k třiceti osmi výjimečným bylinám 

 

Tyto nedobré stavy jsou jako uzavřené brány, které zamezují proudění duchovní síly – síly života – a její váznutí způsobuje v postižené oblasti onemocnění i smrt.
Pouze včasné zvědomnění vlastního nesprávného směřování, nás vede zpět na opuštěnou cestu k životu a zdraví.

Níže uvedené esence přináší zázračné obraty, neboť nám zprostředkují chybějící díl záření které můžeme využít k osvojení si životní látky ve které jsme selhávali. Jedná se o dočasnou půjčku.

Pokud cítíte, že s Vámi není vše v pořádku a tušíte že můžete objevit oblast která potřebuje vzpruhu, čtěte dále.

Klepnutím na jednotlivé názvy rostlin níže Vám odhalí jejich působení.

Pozorně hledejme v zrcadlech, neskrývá-li pro Vás některý kvítek pomoc: 

Nedostatečný zájem o současnost

Osamělost

Na přecitlivělost vlivům a myšlenkám

Na sklíčenost a zoufalství

Přehnaná péče o dobro druhých

Zde Vložte Text Nadpisu


Kdo chce brát ten musí dát.
Tak zní zákon přírody. Platí až do takových maličkostí, že by se nás z toho hlava zatočila.
Proto kdo se chce opravdu uzdravit, ten jistě pochopí, že zdraví si nelze koupit za peníze. Za ty pořídíme pouze pomůcky, které nám pomáhají najít pravdu. Nadto si můžeme vlastní uzdravení sami znemožnit, pokud necítíme ve svém srdci mír a vděčnost za život.

O rostlinách :

 Každá rostlina, výjimečná svým tvarem, pletivem a mízou podobna je naladěné anténě a dokáže ze slunečního vyzařování obsahujícího více než “denní světlo” jímat a uchovávat zcela určitý rozsah záření, síly světla, spektrum barev nebo zkrátka druh energie. Výjimečně nadaný nebo citlivý člověk dokáže zjasněle vnímat natolik, že dokáže určit jaká bylina uchovává si které síly, a na kterou oblast života působí.
Toto poznání lze vyjádřit v číslech, barvách, tónech a jejich směsích a je také základem veškerého pravého bylinkářství.

O zdraví:

Zdraví je přirozený stav. V přirozeném světě, nebo v přírodě, se nachází všechny důležité látky a prvky pro zdraví rozkvět a údržbu našeho těla. Pokud si vlastními životními a především stravovacími návyky nenarušujeme přirozené tělesné pochody, můžeme se těšit dobrému zdraví. Dobré jídlo jako lék, dobrá voda, čerství vzduch a slunce a v neposlední řadě pohyb. To vše ale nestačí, pokud do zdraví nesprávně zasahováno jaksi z vyšší podstaty.
Není oddělení hmotného světa od duchovního. Tvoří jednotu a vzájemně se ovlivňují k dobrému i zlému.

O duši:

I naše duše je opět “jen” tělem nás samých – duchovních lidí. Potřebujeme ji udržovat zdravou. Duševní orgány vnímáme jako oblasti psychiky, dobré a špatné vlastnosti a sklony, charakter aj. 

Každé oslabení duševní oblasti, ať už lhostejností, bojem nebo přehlížením nesprávností, vede po různě dlouhé lhůtě k nemoci i na pozemském těle.

Duševní oblast, podobna nemocnému orgánu, může však ve své otevřenosti přijmout podpůrné, umocněné záření již u zrodu vybočení a zhojit se, což může vést na jemné úrovni až k vyléčení a nemoc pak již nemusí na těle poučeného propuknout. 

Přirozená podpora duševní oblasti – zevnitř:

Uzdravování se osobní snahou o změnu k lepšímu na základě vlastního svědomitého prožívání, naslouchání, zkoumání a odvažování co je dobré a co nikoliv.
Tato nejlepší cesta ke zdraví nevzniká z přání zbavit se některé nepříjemné nemoci, ale vyrůstá z touhy po čistším a hodnotnějším životě.

Opravdovost ve chtění učit se a žít podle Božích zákonů zde vede k trvalému ozdravění života hraničícím až se zázraky.

Podpůrná podpora duševní oblasti – z vnějšku:

Ne vždy si je člověk schopen sám pomoci a nemusí se jednat jen o takzvané karmické nemoci.
Proto lze na základě pokory přijmout záření Boží lásky zprostředkovaně přírodou, nebo skrze druhé lidi.
Chybějící záření doplněné touto cestou vede k uzdravení jen do té míry, do které byl v poznání odstraněn zdroj nemoci, duševní příčina.
Postavení se na nohy touto cestou v sobě nese závazek o zvýšení snahy usilovat o vlastní polepšení.
Pokud by došlo po vyléčení k upadnutí do starých kolejí, může nastat ještě těžší onemocnění a proto každý kdo prožívá nemoc by měl krom léčby také poprosit o poznání svých chyb a tak o vytržení jejího kořene.

Člověk, který se “nechává léčit” druhými například za peníze, aniž by se sám snažil pochopit smysl nemocí, nalézt a odstranit příčiny, plýtvá silami přírody bez zkutečného užitku. Chápe nemoc jako náhodné zlo a tím nevědomě prohlašuje: Příroda je nebezpečná, nikdo ji neřídí, spravedlnost neexistuje… Ve skutečnosti je takový člověk připoután na hmotu neboť usiluje jen o hmotné zdraví. Z takového postoje plyne jen další utrpení…

Zdravý je podstaty duchovní. Kde se uzdraví duch, vše ostatní rychle následuje.

Abychom správně pochopili kde přestupujeme duchovní zákony, ukazuje nám to příroda sama nejprve na tom že se necítíme přirozeně. To nutně neznamená že již trpíme nemocemi, ale může to znamenat že necítíme chuť do práce, nebo si nerozumíme s druhými lidmi. Přirozeně znamená radostně a spokojeně s přáním tvořit, učit se a objevovat.


"Nejsou nemoci, jsou jen nemocní lidé!"

Hipokratés, Paracelsus, Hahnemann, Bach

error: Content is protected !!