„Kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tam já jsem uprostřed nich.“
(z poselství Pána Ježíše)

Je krásné být.
Je krásné být si vědom svého bytí, vědět o Boží pravdě a usilovat o svou obrodu.
Je krásné setkávat se s lidmi, dělit se a občerstvovat vzájemností mnoha plamenů.
Je krásné poznat služebníky Ducha, kdy pro setkání postačí chvilka soustředění.
Je požehnané spojit se v Božím duchu v nerozdělitelný kruh,
jenž přetrvává veškeré otřesy, a svou silou podporuje vše dobré.
Milí duchovní přátelé,
Každé dílo ve stvoření započaté, vyvíjí se v kruhu, a obkolesuje jej kruh pomocníků, kteří se na něm svou prací podílejí. A protože je každý pomocný dílek jedinečný jako vteřina dne, nemůže stát v zákrytu za sebou, nýbrž vedle sebe.
Tím se utváří kruh.
Ne síla vůle, ani stupeň vědomostí, nýbrž věrnost Světlu drží jej nerozlučitelně pohromadě.
Ve stvoření je mnoho úkolů, a proto musí být i mnoho nejrůznějších kruhů. Jedním z nejkrásnějších je svobodné duchovní propojení ve Slově Pravdy.
Cíl duchovního obecenství kolem Pánova stolu je zcela prostý.
Společné soustředění duchovní síly jedním myšlenkovým směrem k posile působící pravdy v našich životech.
Tento směr určuje Slovo Pravdy přinesené Božími Syny a zajišťuje jej společně soustředěné prožívání vybraných myšlenek.
Důraz na samostatnost.
Ač mají v působení pozemské společnosti mnohem rychlejší a viditelnější výsledky a plně si zaslouží naše účastenství a podporu, nezapomínejme, že skutečný život je jedině duchovní, a proto působení ve svornosti duchovního druhu vytváří vždy nedocenitelnou práci.
Svým druhem samosebou usiluje ke svému domovu, který leží za hranicemi hmotností, hledá cesty k souladu a harmonii, a tak se osvobozuje a zůstává vzdáleno všemu rušivému a škodlivému. Přesto stojí neoddělitelně zakotveno také na Zemi v lidech, kteří toto působení duchovní svornosti posilují ve všech osobních i myšlenkových setkáních, jež jsou následně záchytnou sítí pro každého pravdu hledajícího.
Duchovní kruh není totožný s pozemským společenstvím. I přesto, že se prolínají.
Přináležet k pozemskému kruhu může každý, kdo obdržel pozvání, nehledě na stejnorodost.
Vlastní snahou dostane se mu zde času a prostoru, kdy se může naladit a povznést ve společném duchu. Setkání osobních záření je díky přitažlivosti velmi silné, strhující i zapalující. Osobní setkání ve jménu Světla přináší pak nejvyšší požehnání, které je násobkem vlastní věrnosti a otevřenosti. Osobní požehnání působí i dlouho po setkání, lidé proto touží po družnosti ve světlé stejnorodosti. Může být pak vzdáleností v čase a prostoru zeslabováno a v domácím prostředí pak snadno odcizeno. Může pak vyžadovat nové hmotné setkání a doplnění záření. Země je však zvláštní místo. Cíle a snahy zdejšího života jsou odlišné od jiných částí Stvoření, máme zde splnit mnohé úkoly. Abychom dokázali vším projít a zůstat přitom užiteční, je pro nás nejdůležitější upevnit se ve svém citu, zesílit ve vlastním duchu. Potom nás nestrhnou bouře a vichřice, které se ještě mohou přehnat nad naší hlavou.
Cit však musí být znovuočištěn a k tomu nám pomáhá jen Boží Slovo.
Duchovní kruh klade nad pozemským vyšší podmínky. Je mnohem širší, osvobozený od forem, dotýká se jen srdcí jednotlivců a klene se napříč všemi společenstvími. Žije i tam, kde se nachází veliké vnější odlišnosti. Jeho články se nemusí osobně znát a přesto se podporují a pracují na společných úkolech. Cíl je vede a láska spojuje. Cítí však sílu která proudí. Nenahraditelnost spočívá i v tom, že je každý odkázán na svůj úsudek, cit a schopnosti při vytváření prostoru v sobě a kolem sebe. Kladen je důraz na samostatnost. Nestačí přijmout pozvánku a vstoupit do prostoru záření druhých.
Vše musí člověk vytvořit sám. Čistotou svého chtění.
Zákon přitažlivosti působí v duchu mnohem přísněji a jednodušeji než v pomalém utváření pozemskosti. Spravedlivě se vracející podpora náleží vždy jednotlivci za jeho vlastní úsilí a posila živých duchovních dějů posouvá každého, kdo si udržuje spojení vzhůru dětsky nezkalené.
Síla kruhu.
Je jisté, že sjednocená síla vládne nad silou rozptýlenou. Požehnání tohoto zákona si již na sobě prožil každý z nás. A co krásnějšího může si přát člověk, než díky poznávání Slova propůjčovat své bytí průplavům Světla, a tak upevňovat Jeho požehnané cesty ve svém životě i v jemném okolí této Země. Každý duchovní kruh čerpá ve své pestrosti posilu vyššího druhu společně, a proto znásobeně. Nejenže pomáhá všem v pravdě zúčastněným, ale zároveň vyvíjí povzbuzující tlak na oslabené články. Tento tlak zajisté pak zesiluje v osobním setkání. Tlak, který nutí hledat, zajímat se, snažit se a posouvat kupředu, nebo jít jinou cestou – tento posilující tlak je v pravdě neutrální a dobrý.
V dobru vybízí po překonání pohybem.
Nikdy by neměl být chápán jako nepřátelství a nesmí být také směřován člověkem proti člověku, nýbrž vzniká jako doprovodný jev zákona pohybu při setkání různých duchovních zralostí
Slabému je vždy na místě pomoci. Moudře, s ohledem na jeho vlastní stanovisko, zralost a schopnosti.
V Boží říši není protichůdných názorů, jsou jen rozlehlé světy stále zářivějšího vědomí, které na sebe navazují, sklání se v pomoci a podporují se ke stále hodnotnějšímu bytí.
I na Zemi tomu tak má býti, člověk však musí v sobě nejprve oživit opravdovou touhu. Kdo v těle již svým nitrem náleží těmto světlým úrovním, stává se požehnáním tohoto světa.
Pokud si přejete uctívat Stvořitele také touto společnou duchovní prací, můžete se od tohoto dne činně připojit ke svobodnému obecenství kolem Pánova stolu Čech, Moravy, Slovenska a Slezska.
Závěrem:
Nad všemi drobnými lidskými snahami a kruhy, byť by stály na základě vysokého poznání které je nám zde propůjčeno, klene se jediný Kruh života – vznešený prstenec vyzařování Boží Lásky, který se formuje v Boží Vůli. K tomuto kruhu, který jest zván také Budiž Světlo, toužíme stále usilovat.
A toto úsilí nás očistí a propojí s kruhem Božích dětí a blažených služebníků, kteří nás trpělivě očekávají
a od našeho dávného pádu nám podávají ruku ku pomoci. Naše svornost nechť je jim znamením.
Boží klid a mír buď mezi námi.
